Jizerky podruhé

 Nečekaný výlet. Znáte to, člověk se po obědě vydá na malý okruh a nakonec je z toho nejdelší procházka vašeho pobytu v horách - 20 km.

Prošly jsme se ten den od Smědavy přes Kiosek na Paličník a tam jsme se rozhodly dojít ještě i na Smrk. 

Je krása pozorovat západ slunce v Jizerkách a kochat se, trošku problém přichází ve chvíli, kdy v lese nastane tma jako v pytli, vy nevidíte skoro na krok před sebe, natož na nějaké značky...a k tomu neznáte cestu :)

Ale o to víc si člověk pak váží pouličního osvětlení a i sebemenší civilizace. 

Paličník

...latrína pod Smrkem... :)

Taková fajn rozhledna, kde člověk vidí až na dno...někdy i svých sil :) Viď Miri

Sláva hurá výletům. Ještě mě čekají dva dny volna a pak to začne. Jsem na ty svoje druháčky zvědavá, jak mi povyrostli :)
Dobrou noc a hezký den. V.

Jizerky

 

 

Jizerky mají svoje zvláštní kouzlo. Člověku berou dech a já osobně se jich nemůžu nabažit. Na každé vyhlídce jsem schopná stát půl hodiny. Fotím jak šílená, takže doma pak nejsem schopná vybrat pár fotek třeba sem na blog :) Člověka z nich dost bolej nohy, ale duše odpočívá a nabírá síly na to, co mě od září zase čeká...
Sezóna borůvek je tam teď v plném proudu, takže silně uvažuju, že se tam ještě jednou podívám a nasbírám něco na zimu.
Zítra dodám ještě druhou část fotek, všechno se to sem najednou nevejde. Tak třeba někoho inspiruju k návštěvě tohohle úžasného koutu naší země.
:) Verča

momentky ze zahrady

Občas jsou dny, které by člověk asi radši jen prospal...

dnešek takový byl, aspoň pro mě...

A od toho je tu zřejmě ta zahrada, která potěší, když je třeba.

 

Tenhle muškát mi už skoro vůbec nekvetl, tak jsem zkusila smíchat kuřince s vodou na zalévání  a ono to fakt funguje. Až překvapivě rychle, musím říct.

 

Tady dva kameny z našeho výletu na Luž. Už se to stává rodinnou tradicí :). 

 

Mějte se hezky. Tak zatím. V.

Luž

Dnes jsme se vydali na Luž, nejvyšší horu našich Lužických hor. No a protože jsme potřebovali "uštvat" děti :D , nechali jsme auto na parkovišti u sirného pramene a vyšlapali si pěkně horu po svých.
Sirný pramen je moc hezký, škoda, že to můj foťák nezvládl nafotit líp. Na Luži dnes rozhled naprosto luxusní, jen jsem myslela - vzhledem k počasí - že nebude tolik turistů, ale opak byl pravdou. Luž byla v obležení německých sousedů, takže jsme se nahoře moc neohřáli a pádili jsme dolů.

Tahle lavička je na dokonalém místě, ještě se mi nepodařilo k ní ale najít cestu :) 

 

 Sirný pramen...

Je tam krásně. Jako všude v naší zemi.

Hezký večer. V.

Večerní pohodička

Když se jednou za čas zadaří, že kluci usnou už v osm, Péťa je ještě v práci, já si pustím oblíbený film, zapálím svíčky, otevřu víno... 

Myslím, že není třeba k tomu cokoli dodávat :) 

V Dánsku tomu říkají "hygge" . 

Hygge je prostě ta životní pohoda, kterou se člověk obklopuje, svíčky, plédy, přírodní materiály a další věci, které tu pohodu podporují.

A já proč mám tak ráda severský styl bydlení a žití.

 

Dobrou noc a "hygge" 

:)

Grabštejn podruhé

Dnes jsem vyrazila na Grabštejn podruhé v tomto roce - tentokrát jen s mými dvěma nezbedníky.

Je to takový ideální výlet pro mamku s dětma. 

Vlakem to trvá z Varnsdorfu do Chotyně 45 minut a odtamtud je to na hrad 1.5 km.

Takže pokud se dítku nechce šlapat, člověk nemá problém ho poponést, protože vzdálenost je tak akorát, aby se člověk nezničil.

:)

Naši kluci prostě neuměj pózovat normálně

:D

 

...a další pózování...

 

...a čekání na vlak, ve kterém nakonec oba vytuhli, takže večer usnuli až v deset...

 

Ale je ta krásně, určitě doporučuju.

Je tam i malá restaurace, kde se točí kofola a presso :)

Co víc si člověk může na výletě přát.

Tak zatím. V.