Stává se mi to skoro pravidelně. Někam jedeme, v plánu je například někomu pomoct a tak nechám foťák doma... Pak se to celé zvrtne a já můžu už jen litovat, že jsem neposlechla malý vnitřní hlas, který mi říkal, abych ho s sebou přeci jen vzala - člověk nikdy neví, že? :) Příště ho beru s sebou prostě všude. Takže dnešní fotky jsou jen z mobilu...
Mám ráda ty momenty v životě, kdy se snažíte několik let například jet na borůvky, ale nikdy to nakonec nevyjde. A pak najednou úplně neplánovaně a souhrou okolností jste v lese a sbíráte...A co je úplně nad moje chápání, že jsme sbírali komplet celá rodina...Kluky to moc bavilo, Péťa si stopoval časy, za kolik nasbírá sto borůvek :D a já jsem jen spokojeně trhala střídavě do kelímku a do pusy. Nasbírali jsme dva a půl litru.
Nádherné výhledy směrem na Ještědský hřbet a Jizerky
Mějte se krásně. Verča
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatNo to je uuzasnyy :-). Mam to uplne stejne jak ty. Taky uz nekolik let planuju jiit s rodinou na boruvky, ale zatiiim nic. Byli jsme pred mesicem, ale jeste nebyly. Chceme jiit o vikendu, tak uvidim :-). Prosim te, bylo by mozne, prozradit mi miisto tolika boruvcii?:-D. A byli jste postrikani proti klistatum nebo jste sli bez postrikanii :-D
OdpovědětVymazatPáji byli jsme v Kunraticích :) A postříkaní jsme nebyli...kluci měli každej jedno klíště :) to je celkem dobrý
OdpovědětVymazat