...to je někdy to, oč tu vlastně běží. Umět se jako dospělák zastavit a počkat, až si děti v písku postaví domeček pro broučky nebo až postaví malou hrázičku na břehu potoka.
Byli jsme o víkendu v Hřensku v soutěskách. Pluli jsme lodičkama, chodili podél řeky...
Ale jakmile jsme se dostali na pískem vystlanou pěšinu, bylo to jasný.
Oba zabodli prst do písku a za chvíli na cestě stály domečky pro mravence.
Nejhezčí pak bylo pozorovat, jak se domečkům vyhýbají němečtí turisté a jsou celí naměkko z toho, jak si tam ti kluci hrají...
Prostě někdy se spěchat opravdu nemusí, za dvě hoďky jede přece další bus...
:)
To víte, že se dá malinovka pít lízátkem?
:D
Mějte se hezky. Verča
Žádné komentáře:
Okomentovat