sobota 18. února 2017

Z naší pozorovatelny



Jsme už druhý týden doma..kašel, antibiotika...takže furt zavření.
A venku bylo teď tak nádherně. 
Aspoň, že máme takovou parádní pozorovatelnu, ze které můžeme sledovat ten život venku.
Pověsila jsem na třešeň před našimi balkonovými dveřmi lojové koule, oprášila starou, téměř na vyhození budku a nasypala do ní slunečnici....
a zábava je na světě. 
Občas si sednu na truhlu s kafem v ruce a jen tiše sleduju a pozoruju.
A kluky to taky baví, dokonce si našli divadelní kukátko a s ním pozorují ptáky..
takže už známe sýkorku, strakapouda, kosa a pak jednoho oranžového, který nás ale štve, protože nechce pustit sýkorky do krmítka
 :D
 


náš krasavec strakapoud
 

Kdo by věděl, co je to za ptáčka, napište prosím do komentáře
:)
 

Fotky jsou focené za oknem, tak působí trošku zamlženě..snad nevadí.
 

Ještě se mi tak na závěr vybavuje básnička, kterou se s prvňáčkama učíme:

Únor, to je měsíc ptáků,
chtějí něco do zobáku.
První, druhý, třetí
ke krmítku letí.

Mějte fajn neděli. 
Verča

4 komentáře:

  1. No ta básnička je luxusní :D od zítra budete mít dvě pozorovatelky navíc :D

    OdpovědětVymazat
  2. Verunko, ten ptáček je hýl obecný. Pozdravujeme všechny, především malé pozorovatele. H+J

    OdpovědětVymazat
  3. :) díky Helenko, zjistila jsem, že si taky budem muset pořídit nějakou knihu o ptácích...taky zdravíme, do autobusu se snažím čas od času něco přisypat...těšíme se na vás :)

    OdpovědětVymazat