Pro lepší ráno..

V poslední době přicházím na chuť lepší organizaci, což zahrnuje třeba i takovou věc, jako je večerní příprava smoothie na druhý den do práce. Banán, mango, maliny a máta s kapkou medu - úžasná kombinace, která v práci fakt potěší :)
A hlavně potěší fakt, že to nebudu muset stíhat ráno...přeci jen buzení a vypravování dvou malých dětí do školky dá zabrat...
Krásný den. V.

Co dělat, když se nedá nic dělat...

To počasí! Asi nás trápí všechny. Je sobota, venku pět stupňů, pocitově tak dva. Fouká vítr a člověk má pocit, že se nedá vůbec nic dělat, akorát být zavření doma a nějak to přežít..Trampolína zasněžená, houpačky jakbysmet...děti furt meldujou, že chtěj jít na dopravní hřiště. Po celém dopoledním vysvětlování, proč to nejde, jsou stále nezdolné.... a tak si říkám - proč ne. V zimě přece taky chodíme ven, sáňkujeme v mínus pěti, lyžujeme, tak proč bysme nemohli jít v pěti stupních na dopravní hřiště jezdit na kole?
:D
...a tak jsme jeli...
A nakonec to bylo moc fajn, dokonce i svítilo sluníčko.
A jako bonus Vašík usnul už v šest a Ríša s tatínkem v osum, takže večer je celej můj :)
No není to paráda?

A tady je zřejmě důvod, proč se Studánka jmenuje právě takhle. 

Na jaře je celá pokrytá blatouchy a petrklíči. To množství člověka až překvapí, jsou to hotov koberce.

Nádhera...

 

blatouchové pole 

 

  

a tady i petrklíčové pole

Když jsou ze Studánky vidět Krkonoše...

Takže nakonec hodně příjemná sobota, asi záleží na tom, co s tím člověk chce udělat.
Příjemnou neděli.
V.

Ohlédnutí za Velikonocemi

Dnes ráno u nás -3 stupně, musela jsem opět vyndat zimní oblečení... Pořád sněží.
A sněžilo i v průběhu celého volna.
Dětem jsme na Velikonoce schovávaly se ségrou Zajíčka u sousedů na zahradě - ještě jednou moc děkujeme za poskytnutí úkrytu. Samy jsme to jako děti měly hrozně rády - hledat v trávě nadílku, kterou nám tam "Zajíček" nechal. Je to nejspíš německý zvyk, který se u nás v rodině tak nějak traduje a hezky udržuje.
A jak to tak s dětma bývá, ze sněhu a mokré trávy si vůbec nic nedělaly a nadšeně lítaly po celé zahradě a hledaly čokolády, vajíčka,... Jen mě mrzí, že nemám dobré fotky, zatím jsem se nenaučila, jak fotit děti v pohybu.
Ale hezké to bylo :)

Mějte se krásně a ať všichni přežijeme tuhle druhou zimu...obzvlášť pro přírodu to asi není nic moc.

Verča

Venkovní dekorace

Zdravím, dnes jsem v zahradnictví neodolala a koupila jsem si dvě sedmikrásky a zlatici (tedy zlatý déšť :) ).

Přidala jsem přeživší cosi - to šedé cikcak - a navrch ptáčka, kterého vyráběly děti ve školce a nádhera je na světě.

 

Není nad míchaná vajíčka posypaná čerstvou pažitkou. To je pro mě prostě radost a na to se po zimě strašně těším, až si ráno ještě v pyžamu vyjdu na zahradu pro pažitku do vajíček...

Příjemnou velikonoční sobotu.

V.

1. výročí

Tak dnes je tomu přesně rok, co jsem začala psát tenhle blog :)
To to utíká, je to až neuvěřitelný...
Co jsem za ten rok vlastně zjistila? Tak především to, že co se člověku zdá jako uklizený byt, je na fotce celkem zabordelený prostor...zajimavé :D
Než jsem si založila blog s názvem "žít, milovat a tvořit" , byla jsem opravdu dost tvořivá, neustále jsem něco vyráběla, háčkovala, šila a tak podobně. Ale především po návratu do práce po mateřský  šla moje tvořivost do kytek. Říkám si, jestli bych to tu neměla přejmenovat...Ale dávám si šanci, já to určitě odpružím a tvořící slina se zase vrátí.

No a tady už naše velikonoční výzdoba... Nikdy jsem nechtěla mít ověšený stromky barevnýma vajíčkama, ale děti mají evidentně jiný názor. A proč ne, aspoň je na tu zahradu veselý pohled.
Ještě štěstí, že jsem Ríšu přemluvila, abysme vajíčka pověsili ven, původně totiž visela u nás v kuchyni a v obýváku. :) A to bych dlouhodobě asi nedala. 

Tak hezký večer a kdyžtak mi napište...budu ráda za váš komentář :) 

Verča

Nad Studánkou

Dnes jsme vyrazili na procházku nad Studánku.

Myslím, že se sem brzo zase zajdeme podívat, protože je to tu prostě nádherný. 

Zase jiný pohled do kraje, na náš kostel, na kopce, na louky pokryté pasoucím se dobytkem..

Až Vašík ujde aspoň jeden kilometr, aniž by chtěl "hopa", tak už nás doma nikdo neudrží.

:)

 

Je tu fakt krásně, akor takhle na jaře, když už se všechno začíná zelenat a les je pokrytý sasankami...

Ať máte příjemný vstup do pracovního týdne. 

Verča

Bábovka k svátku...

Ríša měl včera svátek, tak jsem mu upekla jeho oblíbenou bábovku.

Sice byla až druhý den ráno, ale aspoň jsem ji stihla pro něj trošku nazdobit.

Radost byla velká.

Co se týče svátků, tak ty já slavím ráda. Vždycky mi udělá radost, když si na mě někdo vzpomene...

A což teprve děti. Pro ten jejich úsměv to člověk dělá.

Dostala se mi do rukou kniha o využití emoční inteligence při výchově dětí a musím říct, že je to zas po dlouhé době kniha, která mi k něčemu je.

Jedno z doporučení pro rodiče je, abychom si doma s dětmi pěstovali slavností chvíle - drobné ritály, sváteční neděle, nejen Vánoce, Velikonoce...

..."vytvořit si své vlastní svátečno s odlehčením a humorem"...

 pyžamový den, den splněných přání, atd

Tahle myšlenka se mi moc líbí. Když si tak vzpomenu na sebe, když jsem byla dítě, vždycky jsem milovala zvláštní a sváteční chvíle. Byl to takový příjemný pocit odbočit od zaběhých rituálů a dělat něco, co se u nás normáně nedělalo. 

Tak vzhůru do užíváni si a pěstování svátečních chvil :) 

Verča