Bábovka k svátku...

Ríša měl včera svátek, tak jsem mu upekla jeho oblíbenou bábovku.

Sice byla až druhý den ráno, ale aspoň jsem ji stihla pro něj trošku nazdobit.

Radost byla velká.

Co se týče svátků, tak ty já slavím ráda. Vždycky mi udělá radost, když si na mě někdo vzpomene...

A což teprve děti. Pro ten jejich úsměv to člověk dělá.

Dostala se mi do rukou kniha o využití emoční inteligence při výchově dětí a musím říct, že je to zas po dlouhé době kniha, která mi k něčemu je.

Jedno z doporučení pro rodiče je, abychom si doma s dětmi pěstovali slavností chvíle - drobné ritály, sváteční neděle, nejen Vánoce, Velikonoce...

..."vytvořit si své vlastní svátečno s odlehčením a humorem"...

 pyžamový den, den splněných přání, atd

Tahle myšlenka se mi moc líbí. Když si tak vzpomenu na sebe, když jsem byla dítě, vždycky jsem milovala zvláštní a sváteční chvíle. Byl to takový příjemný pocit odbočit od zaběhých rituálů a dělat něco, co se u nás normáně nedělalo. 

Tak vzhůru do užíváni si a pěstování svátečních chvil :) 

Verča